Věra PopelkováJóga a zdraví – to jsou dvě slova, která spolu velmi úzce souvisí. Zdravotní přínos jógy je široce známý. Jóga je tady proto, aby pomáhala vašemu fyzickému a duševnímu zdraví. Proto se většina lidí začne zajímat o jógu ze zdravotních důvodů. Chtějí zmírnit své bolesti zad, nebo chtějí znát metodu, jak se zbavit stresu. V tomto článku se blíže podíváme na to, jak tělo funguje a jak mu jóga prospívá.
Zdravý nervový systém
Zdravý nervový systém vám umožní prožívat každou událost života s klidem a odolností. Udržuje všechny svaly, orgány a tkáně těla v plném výkonu, umožňuje ostřejší smyslové vnímání a vytváří pocit vitality a energie.Základem nervové soustavy jsou navzájem propojené nervové buňky neboli neurony. Ty mají dvě základní vlastnosti: dráždivost a vodivost impulzů. Neuron se skládá z těla (jádro a cytoplazma), jednoho axonu (vede impulzy do dendritů další buňky) a jednoho či více dendritů.
Jóga a nervový systém
Nervy a nervové dráhy jsou svazky nervových vláken ve vazivovém obalu, které se v jogínských ásanách protahují a čistí. Ásány odstraňují toxiny z tkání a tím prospívají neurotransmiterům, což jsou rychlé přenašeče el. vzruchu na synapsích. Bylo prokázáno, že jóga stabilizuje odezvu nervového systém na stres, odstraňuje stálé svalové napětí vyvolané opakujícími se varujícími signály z centrální nervové soustavy a zklidňuje nedobrovolné příznaky hrozby (bušení srdce, pocení, úzkost) vyvolané sympatickým nervovým systémem.
Periferní nervový systém
Z centrálního nervového systému vystupuje 43 párů tzv. mozkomíšních nervů: 12 párů vychází ze spodní části mozku – tzv. hlavové nervy, 31 párů vychází z míchy – tzv. míšní nervy. Hlavové nervy inervují především smyslové orgány a svaly hlavy, ačkoliv jeden velmi důležitý hlavový nerv, zvaný „bloudivý“ nerv (nervus vagus), inervuje zažívací orgány, srdce a dýchací cesty. Některé hlavové nervy, jako například zrakový nerv inervující oko, obsahují pouze smyslová vlákna.
Míšní nervy vychází z míchy postupně odshora dolů vždy po určitém úseku a obsahují jak motorická, tak i senzitivní vlákna. Inervují celé tělo od krku dolů. Každý míšní nerv je napojen na míchu vždy 2 kořeny (přední a zadní kořen), přičemž přední kořen obsahuje motorická vlákna a v zadním kořenu jsou senzitivní vlákna. Motorická a senzitivní vlákna se těsně za kořeny spojují a vytváří nerv, ale jejich činnost je od sebe zcela oddělená, podobně jako činnost 2 drátů elektrického vedení.
Různé nervy, nervové pleteně a tělesné orgány jsou vyživovány nebo inervovány hlubokým vědomým dýcháním. Spodní orgány těla – pod pátým hrudním nervem (5Th) – jsou stimulovány hlubokým břišním dechem. Jsou to orgány získávající motorické impulzy z bederní oblasti (1L) a níže jsou orgány, které mají největší inervaci neboli největší pránický nervový náboj. Při středním (hrudním) dýchání prána stimuluje orgány těla pod prvním hrudním nervem (1T – 12T). Střední dýchání podněcuje zvláště impulzy spojené s periferním nervstvem, regulujícím vnitřní cirkulaci k srdci a plicím. Srdce a plíce jsou také stimulovány bloudivým nervem, který je spojen s horním (podklíčkovým) dechem, ten stimuluje zvláště mozkové (kraniální) nervy a všechny krční nervy, jež jsou spojeny s horními, středním a spodními uzlinami.
Centrální nervová soustava
Centrální nervová soustava (CNS) je ústřední část nervové soustavy. Spolu s periferními nervy hraje ústřední roli v řízení chování. Centrální nervová soustava se skládá z mozku a míchy.
Účinky jógy na nervový systém
Existuje mnoho faktorů v životě člověka, jejichž kombinace přináší dobré zdraví. Cvičení, správné stravovací návyky a pozitivní myšlení prospívají tělu i mysli. I štěstí je určitou formou zdraví člověka. Zdraví a štěstí může být zesíleno praktikováním starověkého umění jógy. Žádná jiná praxe nemá takové množství prvků, jako má jóga. Jiné fyzické cvičení nemá prokazatelně stejný účinek na pozitivní změnu celého bytí člověka.
Jóga má schopnost měnit tělo. Někdo podceňuje tuto její transformující sílu, a to zejména u systémů v těle, které jsou pro nás poněkud abstraktní, protože nejsou viditelné. Nervová soustava je takovým příkladem. Silný nervový systém je tím, co nám umožňuje zachovat klid ve stresových situacích. Klíčové studie například ukazují, že jóga snižuje hladinu kortisolu, který se uvolňuje při stresu, a dále podporuje vylučování endorfinů navozujících příjemný pocit. Vědci také zjistili, že jógová praxe v mozku zvyšuje hladinu kyseliny gama-aminomáselné —neurotransmiteru, který brzdí neovladatelný stres a jehož nedostatek je spojen s několika psychickými a neurologickými poruchami včetně úzkosti, deprese, nespavosti a epilepsie.
Kontrolou dechu totiž můžeme vědomě korigovat dýchání od rychlého a povrchního, které aktivuje sympatické nervy, k hlubokému, břišnímu podněcujícímu parasympatické nervstvo zodpovědné za relaxaci organismu.
Snižování stresu dopomáhá rovnováha mezi dvěma větvemi autonomního nervového systému – sympatikem a parasympatikem. Sympatikus je aktivnější ve chvílích ohrožení a připravuje tělo k útoku či obraně. Parasympatikus přebírá nadvládu v ostatních situacích – uklidňuje, obnovuje, snižuje krevní tlak, zvyšuje oběh krve v orgánech, umožňuje nám odpočívat a zažívat. Meditace, řízené dýchání, obrácení se do nitra, to vše zvyšuje nadvládu parasympatiku a snižuje škodlivé dopady stresu.
Skrze různé jogínské techniky lze nervový systém zklidňovat či stimulovat. Správnou kombinací zklidňujících či aktivizujících technik zajišťuje jóga flexibilitu nervovému systému, který pak vhodně aktivuje sympatikus a parasympatikus tehdy, je-li potřeba. Zdá se, že jóga vylepšuje schopnost těla (mozku) vnímat jemné informace z receptorů a vyrovnávat se se změnami v různých polohách těla. Jóga také pozitivně ovlivňuje změny srdečního rytmu – srdeční sval pružněji reaguje i na drobné požadavky.
Mezi další zajímavá zjištění patří i fakt, že zpěv manter (stejně jako recitování modliteb s růžencem) upravuje délku dechu na zhruba šest dechů za minutu (s delším výdechem), což má velmi zklidňující účinek na mozek, resp. celé tělo. Jiné studie naznačují, že zpěv mantry Óm (prvotní zvuk ve vesmíru) pomáhá vibracemi, které při zpěvu vznikají uvnitř mozku, udržovat otevřené dutiny v hlavě.
Jóga zlepšuje funkci mozku
Jóga prokazatelně zlepšuje koordinaci, reakční čas, paměť a další parametry efektivní mozkové činnosti. Když se učíte jógu, učíte se úplně nové pohyby a nutíte mozek pracovat jinak. Další vliv mají dýchací techniky, vizualizace, mantry, meditace atd. Všechny tyto aktivity vedou k vytváření nových spojů v mozku, což je klíčové zejména ve stáří, jelikož nám to zajišťuje pružnost mozku a udržuje jeho funkce v co největším rozsahu. Jóga nás také učí zaměřovat pozornost.
Jóga aktivuje kůru levého předního laloku mozku
Speciálními přístroji bylo změřeno, že v kůře levého předního mozkové laloku probíhá vyšší aktivita u lidí, kteří meditují. Je zde přímá souvislost s pocity štěstí, lepší imunitou, odolností vůči zlosti a frustraci atd.
Jóga mění hladinu neurotransmiterů (přenašečů nervových vzruchů)
Studie na Benares Hindu University zjistila, že kontinuální šestiměsíční praxe jógy snižuje depresi. Lidé, kteří neužívali antidepresiva, dosáhli cvičením jógy stejných pozitivních výsledků v hladině neuropřenašečů, jako kontrolní skupina, která po celé období užívala léky na depresi. V obou případech se zvýšila hladina serotoninu a klesla hladina kortisolu a monoaminoxidázy.
Jóga snižuje hladinu stresového hormonu kortisolu
Dlouhodobě zvýšená hladina kortisolu u lidí v permanentním stresu (rozvod, přetížení v práci, úmrtí v rodině…) snižuje obranyschopnost organismu, zhoršuje paměť, vede k poruchám tělesné hmotnosti atd.
Praxe jógy při úzkostných stavech a depresi
Při cvičení jógy volíme méně náročné cviky, aby nedocházelo u cvičence k pocitu méněcennosti k čemuž mají lidé s depresi a úzkosti sklony.
Při cvičení mějte oči otevřené, což vám pomůže setrvat V přítomném okamžiku. Do každé pozice zapojte všechny části těla a prociťujte, jak se tělo i mysl probouzejí.
Nesetrvávejte příliš dlouho v předklonech, jelikož předklony nás nutí k tomu, abychom nahlédli do svého nitra.
Praktikujte záklony a to každý den, i kdyby jste je měli cvičit jen krátce. Pomáhají zahřát celý organismus, přináší velkou dávku energie. Kromě zlepšení pružnosti posilují ochablé zádové svalstvo Protažení vzad do neznáma pomáhá čelit denním starostem a stresu otevírají hrudník, což přináší tělu veliké povzbuzení.
Meditace sluníčka (vhodné při smutcích nebo depresích)
Zavřete oči a představte si uprostřed v hrudníku malé světýlko.
Pomalu toto světýlko rozsvěcujte. Stále více a více. Až je z něj krásné, zlatavé, zářící
slunce.
Slunce svým silným teplým a zářícím světlem prozařuje celé vaše tělo – hlavu, ruce i nohy. Stáváte se světelnou bytostí.
A čím víc záříte, tím víc cítíte, že se vaše nálada zlepšuje.
Začínáte zářit do celého okolí. Usmějte se, otevřete oči a zůstaňte stále krásně zářit.
Harmonizace nerovové soustavy je tématem lednového setkání Školy jógy a ájurvédy. Nově se bude otevírat v Trutnově, kde jsou ještě 2 volná místa.
